Petrovy stránky

Od té doby, co Anička je přes týden na internátě v Nymburku a co začala chodit na taneční, si v pátek a neděli připadám jako taxikář. V pátek odpoledne Aničku vyzvedávám v ZUŠ Holice, kde má kytaru. Večer ji vezu opět do ZUŠ Holice na taneční, pak jedu domů a za dvě hodiny pro ni opět jedu. No a v neděli vozím Aničku do Hradce Králové na vlak do Nymburku.

Jízda po Holicích je v pohodě, ale minulou středu jsem byl výjimečně pro Aničku v Hradci Králové kolem 15:30 (všední den) a to byl tedy masakr. Hradec totálně ucpaný a posledních 400 metrů na parkoviště jsem jel krokem. Ještě, že jsem měl rezervu a jel jsem s předstihem. Nedovedu si představit, kdybych měl jezdit ve špičce po Praze, to by mě asi zabilo :-).

Začátkem tohoto roku jsem Aničce koupil sluchátka Apple AirPods 2019. Koupil jsem je v jednom ověřeném internetovém obchodě a dobře jsem udělal. Sluchátka totiž před měsícem začala slabě hrát, proto jsem je v tomto obchodě reklamoval. Reklamace sice trvala měsíc, ale byla uznána jako oprávněná a obchod mi vrátil peníze na účet.

Ne všechny internetové obchody se zachovají takto férově, proto si vždy rozmyslím, v jakém obchodě budu nakupovat. Už se mi taky stalo, že jsem zboží poslal na reklamaci a doteď obchod dělá mrtvého brouka.

Jak mi přibývají roky, pozoruji, že mi slábne zrak. Už mám brýle na dálku, které ale nosím, jen když jedu autem nebo když jdu na kontrolu k očnímu. Brýle na blízko zatím nemám. Když jsem si ale nedávno půjčil z knihovny sérii knih, jejímž hlavním hrdinou je Hynek Tas z Boru, zjistil jsem, že jsou písmenka nějaká malá. Vyřešil jsem to tak, že jsem si knihy stáhl z netu do mé elektronické čtečky knih a půjčené knihy jsem vrátil zpět do knihovny :-). Ve čtečce si můžu nastavit větší velikost písma a čte se mi to hezky.

Na monitor zatím vidím dobře, ale asi to nebude dlouho trvat a budu si muset nechat udělat brýle na blízko. Zatím to ale není aktuální, tak to budu řešit, až to nastane.

Protože my "kancelářský" máme v práci plovoucí pracovní dobu, měli bychom přijít do práce mezi 6:00 a 9:00 a odejít nejdříve ve 14:00. Já mám zkrácenou pracovní dobu na 6 hodin, takže jsem tak trochu exot. Co se týká mého příchodu do práce, bylo to u mě jak na houpačce. Někdy se mi povedlo přijít do práce v 6:00 a někdy až na oběd. Bylo to dáno tím, jak se mi povedlo danou noc usnout. Obecně mám se spaním dost velké problémy, a to se pak odrazí ráno, když mám vstávat.

Můj vedoucí mi pozdní příchody doteď toleroval, ale s tím je konec. Včera mi bylo řečeno, že musím být v práci do 9:00. Na jednu stranu je to dobře, protože budu mít nad sebou bič, který občas potřebuji, abych fungoval, jak bych měl.

Můj kamarád Honza (44) se až doposud bránil smartphonu jako čert kříže. I když většina lidí již přes 10 let používá chytré mobilní telefony, on byl věrný výhradně tlačítkovému telefonu Nokia 3310.

Jak se ale říká "nikdy neříkej nikdy". Honza sám uznal, že některé funkce smartphonu by se mu hodily (fotoaparát, mapy, navigace, internet, smartbanking atd.) a proto začal pokukovat po levném smartphonu. Zeptal se mě na můj názor a já mu doporučil starší iPhone z druhé ruky. Z tohoto důvodu jsem oslovil mého kamaráda Petra a pokud to klapne, pošle mi pro Honzu nějaký starší, ale funkční iPhone.

Jestliže Honza začne používat smartphone, myslím, že se bude muset ze začátku obrnit trpělivostí. Přeci jen má v ovládání smartphou více než 10 let skluz :-). Já ale věřím, že to nakonec zvládne, i když to bude občas boj.

Jak jsem psal v jednom loňském článku, účet ve Fio bance mám od roku 2012 (11 let) a jsem s ním maximálně spokojený. U Fio banky má účet i babička, Anička a od včera i Irenka. Vedení osobního účtu je zcela bez poplatků. V současné době se vklady do 200 tis. Kč úročí 5,5 procenty (Fio konto) nebo 4 procenty bez omezení výše vkladu (Fio spořicí účet). Ovládání účtu, ať už na počítači nebo v mobilu, je krásně přehledné a srozumitelné. Navíc banka podporuje bankovní identitu (Bank ID), což je digitální ověření totožnosti pro on-line komunikaci s úřady.

Anička má v mobilu nahranou platební kartu, takže může platit mobilem všude tam, kde berou platební karty nebo kde lze platit kartou on-line. Anička toho dost využívá a platí si tímto způsobem jídlo, drogerii, jízdenky na vlak atd. Jsme prostě Fiiio rodina :-).

V roce 2004 (před 19 lety) jsem od kolegy z bývalé práce dostal oddenek modré vinné révy. Tuto révu jsme zasadili ke zdi našeho domu a od té doby už narostla do velkých rozměrů.

Protože každý rok máme bohatou úrodu hroznů a všechno bychom to nesnědli, dost toho rozdáme, ale i tak nám toho dost zbyde. V současné době hrozny krásně dozrávají a já si do práce vždy beru misku hroznů. Polovinu hroznů sním a druhou polovinu rozdám kolegům v práci. Asi největší radost z hroznů má naše recepční, která si na nich přímo labužnicky pochutnává :-).

Když jsem v roce 2005 (před 18 lety) nastoupil do současného zaměstnání, dostal jsem již použitý služební mobil Sony Ericsson K700i. Už v té době to byla taková "šlupka", ale telefonovat se z něj dalo. Po roce jsem přestoupil do jiného oddělení, kde jsem dodnes, a služební SIM karta mi zůstala. Od této doby jsem si vždy kupoval vlastní mobily, jen služební SIM kartu jsem si přenášel ze starého do nového mobilu. Nikdy jsem služební tarif nezneužíval nad rámec volných minut, SMS a dat. Tarif mám jeden z nejnižších, ale mně to stačí, moc nevolám, SMS nepíšu, protože jsem většinou na WiFi a používám aplikaci WhatsApp, která je zdarma.

Nedávno jsem ale chtěl zprovoznit soukromou SIM kartu a k tomu jsem potřeboval nový (další) mobil, protože můj iPhone umí jen jednu SIM kartu. Kupovat nový mobil jsem si kvůli tomu nechtěl, proto jsem se zeptal u nás na sekretariátě, jestli nemají v šuplíku nějaký vyřazený, ale funkční mobil. Žádný tam na mě nečekal, ale bylo mi řečeno, že si mohu zažádat o služební mobil do 5.000 Kč. Využil jsem této nabídky a objednal si Samsung Galaxy A14, který se dá v současné době pořídit za cca 3.500 Kč. Žádné zázraky od něho nečekám, ale pro mé účely bude doufám stačit.

Včera u nás byli dva "maníci" na ověření dostupnosti připojení k internetu. Měli s sebou dalekohled a zkoumali, odkud bude dobrý výhled na vodojem, kde má nový poskytovatel internetu anténu. Dříve jsem byl u Tlapnetu, ale ten jednak nedávno dost zdražil a jednak rychlost internetu byla prachbídná. Od nového poskytovatele ECOMP si tedy slibuji lepší cenu a větší rychlosti. Nového poskytovatele budu mít od konce listopadu. Pak provedu měření rychlostí, které zde zveřejním.

Původně jsem taky chtěl provést obměnu svého původního routeru, který mám od roku 2010 (13 let). Po celou dobu sloužil dobře, nicméně nepokrýval signálem naši zahradu. Chtěl jsem si pořídit nový router, ale kamarád mi to rozmluvil, protože on si taky koupil nový router za dva tisíce a pokrytí má podobné jako s tím starým :-).

Jak jsem psal již v minulých článcích, Anička je přes týden na internátě v Nymburku a odtud každý den dojíždí do školy v Poděbradech. Na internát bude jezdit vždy v neděli večer. Já ji odvezu autem do Hradce Králové (30 km) a odtud to má Anička cca hodinu vlakem do Nymburku.

Když jsem já jezdil na internát do Dobrušky a později do Nového Města nad Metují, jezdil jsem z Jelení do Borohrádku na kole (5 km) a pak vlakem na internát. Na kole jsem jezdil celoročně za každého počasí a občas to byl "mazec". Ale taky jsem to zvládl a dostudoval jsem :-).

Anička má první týden na střední škole za sebou a zatím je to takové "oťukávání". Aby se první ročníky lépe poznaly a vytvořily kolektiv, jedou dnes na adaptační kurz do Krkonoš. Na adaptačním kurzu budou čtyři dny a za tu dobu by se měli studenti trochu stmelit a navázat nová přátelství. Doufám, že se tam bude Aničce líbit a že to bude pro ni dobrý start do začátku středoškolského studia.

Když jsem já před 35 lety nastoupil do prvního ročníku střední školy, žádný adaptační kurz jsme neměli, zato jsme na podzim týden jezdili do Bolehoště šlapat zelí. Vyfasovali jsme bílé holínky a šlapali jsme zelí ve velkých vykachlíkovaných bazénech :-).

Včera byla Anička na první lekci kurzu společenského tance a společenské výchovy, zkráceně byla na tanečních. Taneční mají v Holicích každý pátek večer. Zájem je letos velký, proto budou rozděleni do dvou skupin a budou se střídat.

Aničce se na první lekci líbilo a už se těší na další. Říkala, že teď bude mít pátky oblíbené, a to je jedině dobře. Já jsem do tanečních chodil před 32 lety, už si toho moc nepamatuju, ale polku, valčík a mazurku bych asi ještě zvládl :-).

Předevčírem přiletěla z Ameriky k nám do Česka moje sestra Irenka. Bude u nás asi dva měsíce a pak zase odletí zpět na Floridu. Pobyt v Česku bere Irenka jako dovolenou. Říkala, že v letních měsících je na Floridě hrozné horko, proto je ráda, když může nějaký čas strávit na Jelení, kde nejsou taková horka.

S babičkou podnikají výlety, jezdí na kole, koupou se v bazénu, prostě si užívají příjemného počasí. Navíc předpověď na září hlásí hezké slunečné počasí, tak budou mít na výlety ideální dobu.

Už 20 let doma používáme elektrickou sekačku na trávu. Zatím je spolehlivá, ale musí k ní být připojen elektrický kabel, který při sekání trochu překáží. Máme sice malou, ale poměrně dost členitou zahrádku a ten kabel je tam prostě navíc. Proto jsme uvažovali o nové aku sekačce, která je bez kabelu a vystačí si s akumulátorem. Trochu jsem tedy zapátral na internetu a vytipoval jsem sekačku Gardena. Byla malá, lehká, na jeden akumulátor a za dobré peníze.

Dříve než jsme si tuto vytipovanou sekačku koupili, informovali jsme se u pár lidí, kteří podobnou aku sekačku vlastní, na jejich zkušenosti. Moc nás nepotěšili, protože jejich zkušenosti byly vesměs negativní. Jednak baterie v aku sekačce vydrží velmi krátkou dobu sekání, a i spolehlivost těchto sekaček není nejlepší. Nakonec jsme si po zralé úvaze žádnou aku sekačku nekoupili a musíme si vystačit s naší elektrickou s kabelem :-).

Včera jsme odvezli Aničku do domova mládeže v Nymburku. Od nás do Nymburku to trvá autem přibližně hodinu (93 km). Anička bude tedy dojíždět každý den z Nymburku do školy v Poděbradech. Vlakem je to 7 km (8 minut jízdy), takže to je defakto za rohem.

No a dnes měla Anička zahájení školního roku v obřadní síni městského úřadu Poděbrady. Všichni dostali průkaz studenta a poté měli volno. Kamarád z práce mi poradil, ať určitě v Poděbradech zajdeme do Vilémova pekařství na domáčí pečivo a kávu. Byli jsme tam a pochutnali jsme si :-).

Zítra tedy Aničce už začíná škola. Asi to bude pozvolný nájezd, žádná divočina. Příští týden jede celý první ročník na adaptační kurz. Mají to na celý týden, tak se tam navzájem poznají a navážou kamarádství. Popřejme tedy Aničce hezká studijní léta, na která bude v budoucnosti ráda vzpomínat.

Občas se mi stane, že mě napadne nějaké téma a já napíšu článek na mé stránky takzvaně do šuplíku. To znamená, že článek nepublikuji hned, ale až je ta správná doba. Dost často se ale stává, že než článek vydám, změní se situace na bojišti a já musím článek kompletně přepracovat nebo ho nevydám vůbec.

Mně ale nevadí, že před sebou hrnu několik rozdělaných článků. Když je někdy okurková sezóna a není o čem psát, mohu sáhnout do šuplíku a nějaký článek publikovat. No a když se nějaký rozdělaný článek musí vyřadit, to se nedá nic dělat, to je prostě úděl nás "spisovatelů" :-).

Na začátku tohoto roku jsem si dal předsevzetí, že letos budu na rotopedu šlapat nejméně 200krát. Začátek roku jsem prošustroval, ale pak jsem se do toho trochu opřel a dnes jsem přesně v polovině. To znamená, že mám stovku úspěšně za sebou a nyní mě čeká další stovka. Do konce roku zbývá přesně 120 dní, takže když se nebudu flákat, mohl bych to stihnout. Ještěže se při šlapání mohu dívat na televizi, protože to takto utíká mnohem rychleji :-).

Včera se po 38 dnech vrátily z Ameriky do Česka babička s Aničkou, kde společně s Irenkou navštívily několik národních parků a další zajímavá místa Ameriky. Zpáteční cesta letadlem i s jedním přestupem ve Frankfurtu nad Mohanem proběhla nad očekávání dobře. Bylo to určitě dáno i tím, že měly s sebou jen příruční zavazadla.

Až babička s Aničkou za pár dní zregenerují a vypořádají se s časovým posunem (v Dallasu ve státě Texas je oproti Česku minus 7 hodin), vybereme společně nějaké fotografie, které pak zveřejním na stránkách.

Minulý čtvrtek byla u mě velmi milá návštěva z jižních Čech, konkrétně moje dvě veselé sestřenice Dana a Hana. Sestřenice jsou dvojčata a jsou jen o dva roky starší než já. Za našich mladých let jsme vždy o letních prázdninách jezdili s rodiči za babičkou a dědou do jižních Čech na Staňkov, kde jsme společně s našimi sestřenicemi a bratranci prožili moc hezké chvilky.

U nás na Jelení jsme s Danou a Hanou zašli do místní restaurace U Floriána na dobrý oběd, podívali jsme se na školu a pak si doma povídali a prohlíželi si staré fotografie z našeho mládí.

S Danou a Hanou jsem už několik let v každodenním kontaktu přes mobilní aplikaci WhatsApp, takže o sobě víme hodně. Když jsem v práci, vždy jim pošlu fotografii mého oběda, aby měly přehled, co dobrého papám :-). Teď je na mně, abych jim návštěvu oplatil.

V dnešní době se bez internetu prakticky neobejdeme, protože na něm najdeme skoro všechno. Existuje velké množství poskytovatelů internetu, kteří nabízejí různé služby za různé peníze. Ve větších městech je možné si vybrat z většího množství poskytovatelů, v těch menších a ve vesnicích je člověk rád za jednoho nebo dva.

Já v současnosti platím 4.000 Kč za rok, ale s rychlostí internetu moc spokojený nejsem. To kamarád Honza platí 3.500 Kč za rok a má internet podstatně rychlejší než já. No a samozřejmě nejrychlejší internet máme v práci :-). Udělal jsem test rychlosti internetu pro výše zmíněné subjekty a vytvořil jsem tabulku. Jak je z tabulky patrné, já mám připojení prachbídné, proto tento podzim přejdu k jinému poskytovateli - snad to bude změna k lepšímu.

Pokud by vás zajímalo, jak rychlé připojení máte Vy doma, stačí navštívit stránku www.rychlost.cz a kliknout na tlačítko "Spustit test". Je jasné, že v různou dobu testu se budou výsledky o něco lišit, ale jako prvotní ukazatel to postačuje.

Dříve, než Anička s babičkou odletěly do Ameriky, řešila Anička do poslední chvíle, jestli si s sebou má vzít digitální zrcadlovku. Nakonec si Anička půjčila od své sestry (profesionální fotografky) asi 2kg zoom objektiv a rozhodla se, že si s sebou zrcadlovku vezme. Rozhodla se den před odletem a já musel řešit, kde na poslední chvíli objednám velkokapacitní 128GB SD kartu a náhradní baterii do zrcadlovky.

Protože mě tlačil čas, objednal jsem kartu a baterii na Alze.cz. Objednávku jsem vytvořil kolem 23:00 a nechal jsem si ji zaslat do alzaBoxu ve Vysokém Mýtě. Vše klaplo na jedničku a druhý den dopoledne jsem si vše vyzvednul v alzaBoxu. Takže alzaBox za mě palec nahoru.

Protože je momentálně na STEAMu (platforma pro digitální distribuci her a softwaru) letní výprodej, koupil jsem si za 3,74 Eur (asi 91 Kč) hru Black Mesa. Tato hra je modifikovaná verze hry Half-Life z roku 1998. V této modifikované verzi je oproti původní hře vylepšeno asi vše - grafika, zvuky, hudba atd. Už se na ni moc těším, protože jsem velký fanda her Half-Life a Half-Life 2. Počítač na hry mám slušný, tak ho alespoň trošku "provětrám" :-).

Pokud dnes jedete autem někam po republice a neznáte cestu, není nic jednoduššího, než využít bezplatnou mobilní navigaci. Mobilních navigací je více, ale prim hrají Waze, Google Maps a Mapy.cz. Nedá se říci, která je nejlepší, každá má svá pro a proti.

Když jsme včera ve 2:00 ráno jeli na letiště do Prahy, řídila babička, která používá Google Maps, a dojeli jsme v pohodě. Já jsem pak jel z letiště domů a použil jsem navigaci Waze a taky jsem dojel v pohodě :-). Dříve jsem dost používal navigaci Mapy.cz, ale párkrát mě vypekly, takže teď raději používám Waze.

Dnes brzy ráno odletěly babička s Aničkou za Irenkou do Ameriky. Už mi poslaly zprávu, že doletěly dobře. Budou tam pět týdnů a mají v plánu cestovat po národních parcích. Taky se chtějí například podívat do Las Vegas a na jiné zajímavosti Ameriky.

Zatímco ony budou poznávat Ameriku, já se budu doma starat o domácnost, zahrádku, bazén a pejska :-). Já už americké národní parky viděl, a to v roce 2003 společně s babičkou a Irenkou. Pokud byste se chtěli podívat na fotografie národních parků z toho roku 2003, když jsem měl svůj první digitální fotoaparát Canon A60, klikněte na následující odkaz.

Minulý pátek měla Anička poslední den na základní škole v Holicích. Ráno bylo v místním kulturním domě slavnostní rozloučení s devátým ročníkem. Loučily se celkově tři deváté třídy a každá třída promítala svou prezentaci. V prezentaci se představili všichni žáci s fotkami a informací, kam se dostali na střední školu. Pak se všichni žáci devátých tříd rozloučili se všemi učiteli.

Aničce tedy skončila základní škola a má před sebou čtyři roky na střední škole v Poděbradech. Bude to určitě něco jiného než základní škola, ale věřím, že se Anička se střední školou popasuje dobře.

Protože jsem mému kolegovi v práci poskytl jednu licenci antiviru ESET, dostal jsem od něho 270g čokoládu Milka. Čokoláda byla mléčná s oříšky. Jelikož mléčnou čokoládu nejím a Anička zase nemá ráda v čokoládě oříšky, rozhodl jsem se, že čokoládu rozdám v práci. Obešel jsem známá děvčata, každé si vzalo štráfek a bylo po čokoládě. Spokojenost byla na obou stranách :-).

Při dnešní práci na počítači ve velké míře používáme internet, protože tam se nalezne skoro všechno. Je ale důležité, aby se člověk na internetu choval obezřetně a neklikal na kdeco. Ale i když je člověk opatrný, může se klidně stát, že si do svého počítače zavleče tzv. "škodlivý software". Aby se tomu předešlo, je dobré mít v počítači nainstalovaný nějaký solidní antivirový program, který by tomu měl zabránit.

Já osobně už několik let používám antivirus ESET. Můj kamarád Petr, co dělá v IT branži, mi vždy na rok poskytne zdarma několik licencí a já pak tyto licence použiju u svých počítačů. Antivirus ESET mi vyhovuje a jsem s ním spokojený (aby ne, když dělá, co má a je zdarma :-)).

Ti, kdo čtou mé stránky pravidelně, asi vědí, že se Anička dostala na Střední odbornou školu multimediálních studií Poděbrady. Protože je škola od nás daleko (přes 80 km), musí být Anička přes týden v domově mládeže. Tato škola vlastní domov mládeže nemá, proto jsme podali přihlášku do Nymburka a do Kolína (v Poděbradech je plno). No a předvčírem nám volali z Nymburka, že je Anička přijatá do tamního domova mládeže. Nymburk je od Poděbrad vzdálen asi 7 km a vlakem to trvá 8 minut, takže dobré spojení.

Anička měla velkou radost, když se to dozvěděla, a my ostatně také. Myslím, že o prázdninách podnikneme do Nymburka celodenní výlet a pěkně to tam všechno okoukneme :-).

Před několika lety jsem si koupil jednoduchý měřič elektrické energie, pomocí něhož jsem změřil odběr většiny spotřebičů v domácnosti. Pak jsem ho půjčil mému kamarádovi Jardovi a úplně jsem zapomněl, že jsem mu ho půjčil. Zhruba před rokem jsem si chtěl změřit spotřebu počítače, ale nemohl jsem měřič doma najít (bodejď by jo, když ho měl Jarda :-)). Nezbylo mi tedy nic jiného, než si koupit nový měřič. Ten nebyl špatný, ale před týdnem přestal ukazovat spotřebu a další parametry, proto jsem ho poslal na reklamaci.

Poté, co jsem měřič poslal na reklamaci jsem na internetu objevil chytrou zásuvku TP - LINK Tapo P110. Tato zásuvka se připojí na domácí WiFi síť a pomocí mobilní aplikace můžete na mobilu sledovat spotřebu daného spotřebiče, zapínat a vypínat zásuvku atd. No, co Vám mám povídat, jsem z této chytré zásuvky nadšený. Do této zásuvky mám připojený počítač, monitor a reproduktory, abych věděl, kolik utratím za provoz počítače. A navíc, nestála moc - cca 400 Kč včetně dopravy.

Jo a nedávno se mi ozval Jarda, že mi vrátí půjčený měřič energie. Já jsem ho už nepotřeboval, tak jsem mu ho za stovku nechal :-).

Je to necelý měsíc, co jsem si pořídil tablet Apple iPad 2021 256 GB společně s Apple Pencil (tužka). A co na tabletu všechno dělám? V prvé řadě jsem si do tabletu pomocí adaptéru nahrál všechny své fotografie od roku 1997 do roku 2022. Těch fotografií bylo cca 100 GB (asi 31 tisíc) a teď si je ve volných chvílích prohlížím. Je pravda, že bych si mohl fotografie prohlížet i na počítači, ale na tabletu je to pro mě o hodně lepší. Není nad to, vzít si tablet na gaučík a prohlížet si fotografie tam :-). A protože těch fotografií mám opravdu hodně, je dobré prohlížet je s rozumem a "nezavařit se". To se mi právě stávalo na počítači, kdy jsem to s prohlížením přehnal a pak jsem neměl náladu a chuť v prohlížení pokračovat ani ten den, ani příští dny. Toho se teď na tabletu snažím vyvarovat a zatím se mi to daří. Myslím, že mi bude trvat několik týdnů, než si prohlédnu všechny fotografie, ale mám čas a na tabletu je to zábava.

Další věc, co na tabletu dělám je ta, že si vedu deník. Vždy si večer pomocí Apple Pencil napíšu pár odstavců o prožitém dni. Program Notability, ve kterém píšu tento deník jsem si koupil na App Store za 399 Kč na rok a je opravdu parádní.

V neposlední řadě se na tabletu dívám na Netflix, YouTube a na internet. Je toho samozřejmě mnohem více, co se dá na tabletu dělat, ale já ho využívám zatím tímto způsobem. Tablet mě moc baví a jsem rád, že jsem si ho pořídil. Vůbec nelituju, že jsem si připlatil za větší kapacitu úložiště (256 GB) a že jsem si k tabletu pořídil i Apple Pencil. Tablet je takový můj "mazlík" a věřím, že spolu zažijeme hodně hezkých chvil :-).

Pokud si někdo pořídí zařízení od firmy Apple (iPhone, iPad, MacBook atd.), pravděpodobně si bude chtít také dokoupit nějaké příslušenství (pouzdro, kabel, redukci atd.).

Já mám osobně dobrou zkušenost s internetovým obchodem APPLEKING, kde mají spoustu příslušenství na produkty od Apple. Většinou je zde vše skladem, mají dobré ceny, rychlou dodací lhůtu a jejich stránky jsou velmi přehledné. Navíc, když nakoupíte za více než tisíc korun, máte dopravu zdarma. Já jsem zde nedávno koupil adaptér a pouzdro na můj iPad 2021 a vše bylo OK.

Už od minulého roku se řeší, jak to bude s obědy v naší firmě. Nejprve se mělo zdražovat, pak zase ne, pak zase ano, no prostě jak na houpačce. Včera poslala personální e-mail, že od 1. září budeme mít nového poskytovatele obědů a cena se o něco zvedne. Dříve byl standardní oběd i s polévkou za 15 Kč, nově bude stát 25 Kč. Výběrové jídlo stálo 38 Kč, nově 47 Kč. Dříve byl k výběrovému jídlu v ceně salát do 150 g, nově se bude salát vždy platit zvlášť a to 100 g za 15 Kč.

Jsem zvědavý, jak chutně bude vařit nový poskytovatel. Dobrá zpráva je ta, že obsluhující personál (kuchař Standa a vedoucí provozu Martina) zůstávají.

Protože si chci pořádně procvičit angličtinu, rozhodl jsem se, že si přečtu knihu Kmotr od Maria Puza v originále. Knihu mám v PDF formátu, nějakých 377 stránek, takže budu mít pár měsíců co dělat. Během čtení si budu vypisovat neznámá slovíčka, která se pak budu učit ve vynikajícím programu Slovíčka, který vytvořil můj kamarád Honza.

Na začátku tohoto roku mě kamarád Honza (dvorní korektor mých webových článků) upozornil na sérii knih Hraničářův učeň, kterou napsal australský spisovatel John Flanagan. Honza tuto sérii poslouchal (a v současnosti ještě poslouchá) jako audioknihy, které prý fantasticky namluvil herec Matouš Ruml.

Já jsem si první díl půjčil v knihovně a moc se mi líbil, tak jsem si začal půjčovat další díly, až jsem přečetl všech 18 (16 + 2) dílů. Celá série je určena převážně pro mládež, ale mně to nevadilo. Je to takové odpočinkové čtení, a pokud Vaše děti nečtou, mohla by tato série knih být takovou vstupní branou do světa literatury.

Minulý týden mi přišel balíček a v něm byl iPad 2021. Jedná se o tablet od firmy Apple, který je naprosto fantastický. Společně s tabletem jsem si koupil i Apple pencil (pero), které přidává tabletu další dimenzi. S perem se na tabletu krásně píše a kreslí. Z App Store jsem si stáhl jednu hezkou aplikaci, ve které si píšu deník. Každý večer před spaním si vezmu tablet do postele a napíšu pár stránek o prožitém dni. Už mám asi šest záznamů a hodlám v tom pokračovat i do budoucna. Je to taková moje terapie :-). Anička na tabletu už zkoušela něco nakreslit. Jinak má tablet krásný displej, na kterém se moc pěkně dívá na filmy a na fotografie.

Tento model tabletu je sice již dva roky starý, ale na poměry Apple byl za rozumné peníze a měl by mně několik let vydržet.

Před dvěma týdny jsem si v Litomyšli koupil nový společenský oblek. Můj požadavek byl, aby byl oblek univerzální pro každou příležitost a aby mi vydržel až do hrobu :-). Původní oblek, který jsem si koupil někdy na střední škole, už dávno dosloužil. Prostě se hodně smrsknul a já se do něho ani náhodou nevejdu :-).

Dnes nový oblek poprvé vezmu do terénu. Anička má školní akademii v kulturním domě v Holicích, tak se na to trošku "oháknu". Budu vypadat asi následovně.

Skoro každý čtvrtek chodím s kamarádem Pepou do hospůdky na pivko. Já si obyčejně dám jednoho klasického lahvového Birella, třetinku Kofoly a křupky. Za vše zaplatím krásných 80 Kč.

Včera ale bylo vše jinak. Lahvového Birella neměli, zato měli točené nealkoholické pivo Birell Pomelo Grep. Ještě jsem ho nepil a musím říci, že jsem byl příjemně překvapen. Vypil jsem dva půllitříky a klidně bych vypil i více. Už teď se těším, až zase za týden zajdeme na pivko a dáme si do trumpety :-).

Je to skoro rok, co jsme se zbavili satelitu a místo toho jsme si nechali nainstalovat klasickou anténu pro pozemní televizní vysílání. Takže už neplatíme nemalé měsíční poplatky za satelit a platíme jen koncesionářské poplatky za televizi. Se satelitem byly jen samé problémy a od té doby, co ho nemáme, jsme maximálně spokojeni :-).

Stejně se u nás na televizi skoro nikdo nedívá. Babička sleduje jen seriál Ulice, jinak čte knihy a já se dívám na Netflix, když šlapu na rotopedu.

Ze začátku roku jsem byl plný elánu a šlapal jsem na rotopedu o 106. Pak jsem byl nemocný, tak jsem byl nucen udělat si přestávku. No a poté jsem ztratil jiskru a tah na branku a skoro vůbec jsem nešlapal. Je skoro třetina roku za námi a já jsem šlapal pouze 25krát - no hrozná bída :-(.

Když jsem v minulosti šlapal, pouštěl jsem si k tomu hudbu z reproduktoru. Včera jsem ale zkusil šlapat a přitom se dívat na film z Netflixu a byla to bomba! Uteklo mi to podstatně rychleji než dříve a ještě jsem stačit rozkoukat film do poloviny. Dnes budu taky šlapat a film dokoukám do konce. Uvidím, jestli mi tento nový přístup pomůže restartovat chuť šlapat na rotopedu. Doufám, že ano.

Tak jsem to nakonec zvládl a po několika letech jsem dohrál nejlepší střílečku všech dob - hru Half-Life 2 z roku 2004. Celá série obsahuje samotnou hru Half-Life 2, technologické demo Lost Coast a dvě rozšíření - Episode One a Episode Two.

Protože jsem si nedávno koupil novou grafickou kartu, zkusím si zahrát i nějakou novější hru, výkonný počítač na to mám dost :-).

V předminulém článku jsem se zmínil, že chodím do knihovny a půjčuji si knihy jednak pro sebe a jednak pro Aničku a babičku. V poslední době ale do knihovny chodím zhruba 1krát týdně, protože se babička neskutečně rozjela a "louská" jednu knihu za druhou :-). Od začátku roku přečetla již 21 knih a zatím ji to stále baví. Až nebude venku zima a začne dělat na zahrádce, bude pravděpodobně číst méně než doposud.

Knihy jí vybírám já a zatím si babička nestěžuje. Vím, jaký žánr má ráda a podle toho přizpůsobuji výběr. V knihovně mě už dobře znají, protože jsem tam teď "pečený vařený" :-). Tak hlavně, aby nedošly v knihovně dobré knihy a bylo stále co číst.

Abych mohl hrát na počítači nejnovější hry, je zapotřebí mít dobrou grafickou kartu. Já jsem si grafickou kartu pořizoval před sedmi lety a to je u počítačů už skoro pravěk :-). Z tohoto to důvodu jsem se rozhodl, že si pořídím novou grafickou kartu, konkrétně AMD Radeon RX 6700 XT.

Už jsem stačil udělat pár testů a tato grafika je několikanásobně rychlejší než moje původní. Teď mám počítač "vyvážený" (dobrý procesor a k tomu odpovídající grafickou kartu) a musí mi vydržet několik dlouhých let.

Máme tu březen, měsíc knihy. Nevím jak vy, ale já čtu knihy rád. Je to útěk do jiného světa a dobrá kniha, to je prostě zážitek. Jsem moc rád, že dost čte i Anička a od nového roku začala číst taky babička. Babička totiž k Vánocům dostala tři knihy a postupně dospěla k závěru, že kniha je lepší trávení volného času než koukat na televizi, kde stejně nic pořádného nedávají. Já tedy teď dost často jezdím do knihovny ve Vysokém Mýtě, kde si půjčuji a vracím knihy pro mě, Aničku i babičku :-).

Minulou neděli jsme s Aničkou vyjeli do Orlických hor na lyže. Konkrétně jsme jeli do Deštného v Orlických horách. Autem je to od nás cca 42 km, takže je to relativně blízko. Jeli jsme trochu později, než jsme chtěli, takže jsme zaparkovali jen tak tak.

Anička měla permanentku na dvě hodiny, takže si hezky zalyžovala, a já se prošel po okolí a dal si pak v občerstvení kávu. Aničce se lyžování líbilo, takže je možné, že příští víkend pojedeme znovu. Já jsem na sjezdovkách nestál ani nepamatuji. Jednak mi to nikdy moc nešlo a ani mě to už neláká.

Už asi dva roky jezdí k supermarketu Tesco ve Vysokém Mýtě pojízdná pizzerie zvaná MD food truck. Má zde na parkovišti vyhrazená dvě parkovací místa a přítomna je od středy do soboty od cca 15:00 do 19:00 nebo do vyprodání zásob.

Nejsem kdovíjaký znalec pizzy, ale pizza z této pojízdné pizzerie je opravdu skvělá. Sice za ni momentálně zaplatím 200 Kč, ale je to poctivá pizza, která se jen rozplývá na jazyku. Občas si tuto pizzu koupím, když jedu z práce domů, a s Aničkou si pak dáme do nosu :-).

Anička na svém starém telefonu používala drátová sluchátka, která z důvodu nekompatibility nelze použít na iPhonu. Já jsem si minulý rok koupil za 800 Kč bezdrátová sluchátka, ale kvalita zvuku je hodně podprůměrná. Aby sluchátka za něco stála, musí se sáhnout do vyšší cenové kategorie. No, a protože má Anička iPhone, padla volba na bezdrátová sluchátka Apple AirPods. Tyto sluchátka jsou legendární, jelikož podání zvuku je na špičkové úrovni. Anička je se sluchátky moc spokojená, tak jí snad pár let vydrží.

Nedávno Anička dostala bazarový iPhone a teď se s ním učí zacházet. Chvíli jí bude trvat, než se s ním sžije a než si vše nastaví k obrazu svému. Taky jí do iPhonu nahraju platební kartu, aby mohla v obchodech platit mobilem místo karty. Já osobně už kartou neplatím, protože mám vždy u sebe mobil a platba mobilem je jednoduchá a rychlá.

Když to tak vezmu, tak v naší rodině má kromě babičky každý iPhone. Není to tím, že bychom byli něco "extra", to určitě ne, ale kdo jednou vyzkoušel iPhone, ten by neměnil.

Protože Anička s přehledem zvládla talentovou zkoušku na Střední odbornou školu multimediálních studií Poděbrady a nedávno jí bylo 15 let, rozhodl jsem se, že si zaslouží pořádný dárek.

Její mobil už má nejlepší léta za sebou a z toho důvodu padla volba na nový telefon. Osobně mám velmi dobré zkušenosti se značkou Apple, proto jsem jí jeden bazarový kousek koupil. Doufám, že bude Anička s telefonem spokojená a že jí vydrží hooodně dlouho :-).

Začátkem ledna dělala Anička talentové zkoušky v Praze a v Poděbradech na obor multimediální tvorba. V Praze Anička nepostoupila do druhého kola, ale v Poděbradech byla čtvrtá ze 151 uchazečů - to je skvělý výsledek! Na její obor berou celkově 30 studentů. Aničce se dost ulevilo a nám všem taky. Doufám, že bude Anička v Poděbradech spokojená.

Protože si Anička vybrala budoucí střední školy v oboru multimediální tvorba, bude dělat tento týden talentové zkoušky jak v Praze, tak v Poděbradech. Talentová zkouška v Praze je dvoukolová - tento týden a když Anička postoupí do druhého kola, pak ještě příští týden. V Poděbradech je pouze jednokolová.

Na obě školy je poměrně velký "přetlak", tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. A kdyby to náhodou nedopadlo, svět se bude točit dát a Aničce hlavu určitě neutrhneme :-).

A máme tu zase nový rok, tentokrát 2023. Minulý rok "převálcovala" covid válka na Ukrajině, která se bude táhnout určitě i tento rok.

Všem čtenářům těchto stránek přeji hlavně zdraví a doufám, že vás budou bavit moje příspěvky i letos. Sám jsem si dal na tento rok předsevzetí, že se pořádně opřu do šlapání na rotopedu a zlepším i ranní vstávání. Uvidím, na kolik se mi to povede, ostatně to zhodnotím na konci roku. Tak vše nejlepší! :-).