Petrovy stránky

Staňkov - vzpomínky ostatních členů rodiny

Zde budu uveřejňovat vzpomínky na Staňkov ostatních členů rodiny. Nedávno jsem dostal první přispěvěk Lahvový mač od mé sestřenice Dany, který mě velmi potěšil. S Danou jsme se domluvili, že se na příspěvek kouknu a pokud bude třeba, tak ho trochu poupravím a dám zpět k posouzení.

Toto je tedy první příspěvek. Bude následovat další? Máte něco o co byste se chtěli podělit s ostatními? Zkuste to, nic za to nedáte, jen trochu času.

Lahvový mač

28. března 2008, autor: sestřenice Dana

flaška od piva

Protože jsme se jako děti potřebovali u babičky zabavit, hrávali jsme zábavnou hru s míčem a lahvemi od piva. Hra je určena pro dva hráče a princip spočívá v tom, že se pivní láhev naplní vodou až po okraj, piva je pro tyto účely škoda, lahve se postaví na určitou vzdálenost od sebe,  a míčem se trefuje do láhve soupeře. Míč se nesmí házet, ale musí se kutálet po zemi. Pokud je zasažena láhev, dotyčný hráč, kterému láhev patří, se musí nejprve dotknout míče a potom shozenou láhev postavit, obráceně to nejde. Čím rychleji se láhev postaví zpět, tím méně vody vyteče. Z tohoto důvodu hráč, který očekává shození své láhve, stojí těsně za láhví, aby měl láhev a míč pěkně při ruce. Vyhrává ten, kdo má v láhvi více vody. Konec hry se může stanovit na počet hodů nebo až voda v láhvi jednoho hráče klesne pod stanovenou hodnotu.

Než se ale začalo hrát, bylo nutné sehnat celkem rovný terén, což byl u babičky trochu problém. Dvůr byl totiž dost nerovný a byl to tu samý utajený kopeček a různé neviditelné hrbolky. a když se na dvůr občas dostala i nějaká ta slepice nebo kachna, našlo se zde i pěkný ho… a museli jsme dávat pozor, kam šlapeme.

U této hry jsme zažili spoustu legrace, hulákalo se, fandilo a pěkně jsme si procvičili postřeh a koordinaci těla. Když míč zasáhl láhev, většinou byl spoluhráč postříkán vodou. Také se nezřídka stávalo, že se míč od láhve odrazil a odkutálel se pěkně daleko. V tomto případě se muselo rychle utíkat za míčem, protože voda z láhve tekla a tekla.

Takovýto mač se někdy protáhl na cele odpoledne a večer jsme byli všichni pěkně vysílení od běhání, soustředění, fandění a hulákání. Večer jsme si udělali ohníček a vyprávěli si zážitky z příjemně stráveného odpoledne. Na tuto hru velmi ráda vzpomínám a dokonce jsem ji naučila i moji dceru, které se taky velmi líbí. Pokud nebudete v létě vědět, co podniknout a máte děti, zkuste tuto hru a uvidíte, že spolu zažijete spoustu legrace.

www.palaugari.cz