Petrovy stránky

Minulý víkend jsme společně s Aničkou již tradičně navštívili moje kamarády v Praze. Prohlédli jsme si vánoční Staroměstské náměstí, kde jsme si taky dali něco dobrého k jídlu. Nezapomněl jsem udělat pár fotografií (foto 1, foto 2, foto 3).

Nedávno jsem dokoukal jeden skvělý český televizní seriál "Dobrodružství kriminalistiky". Seriál mapuje historii kriminalistické vědy, obsahuje celkem 26 dílů a každý díl trvá přibližně 50 minut. Seriál se točil v letech 1998 až 2002 a hraje v něm spousta skvělých českých herců.

Seriál režíroval Antonín Moskalyk a hudbu vytvořil Karel Svoboda (hlavě úvodní znělka se mu povedla). Seriál je taky velmi dobře hodnocen na ČSFD. Pokud by seriál chtěl někdo vidět, tak ho mohu celý poskytnout na flashce :-).

Včera začala platit první fáze elektronické evidence tržeb (EET). Tato první fáze EET se týká stravovacích a ubytovacích služeb. Restauratéři a hoteliéři si tedy museli pořídit registrační pokladnu a připojení k internetu. Jak EET funguje je nejlépe vidět z následujícího obrázku.

Já jsem byl včera v naší hospodě U Pytkáka a byl jsem zvědavý, jaký dostanu doklad. Kupodivu jsem dostal doklad dle EET, jenom byl trošku hůře utržený :-).

Kdy pořídit dítěti mobilní telefon (mobil)? To je velmi diskutabilní otázka. Někdo pořídí dítěti mobil už v první třídě, jiný třeba až v patnácti letech. Je ale pravda, že se snižuje věk dítěte, kdy dostane svůj první mobil.

Anička chodí do třetí třídy a zatím mobil nemá. Několik jejích spolužáků už mobil vlastní a je jenom otázka času, kdy ho budeme muset Aničce taky pořídit. Je tu taky otázka, jaký mobil koupit. Dnes mají téměř všichni chytré telefony (tzv. smartphony) a s obyčejným tlačítkovým bychom asi narazili. Anička to zatím řeší tak, že si doma půjčuje můj mobil a hraje na něm hry nebo se na něm dívá na pohádky :-).

Včera jsem se svou dcerkou Aničkou navštívil divadelní charitativní představení Šípková Růženka, které se konalo ve Filharmonii v Hradci Králové. No, ono to nebylo ani tak divadelní představení jako spíš balet. Celé představení se tančilo (nikdo nevydal ani hlásku) a k tomu zněla parádní hudba Petra Iljiče Čajkovského.

Já osobně nejsem velkým příznivcem baletu, ale dalo se to ty 2,5 hodiny (i s přestávkou) vydržet :-). Cena za představení byla lidová :-). Myslím si, že jsem kulturně vzdělán na hodně dlouhou dobu a příště přenechám baletní představení někomu jinému :-).

Předevčírem jsem se stal šťastným majitelem bezkontaktní čipové karty IREDO (foto č.1, foto č.2). A k čemu je taková karta dobrá? Karta Iredo se používá při cestování autobusem nebo vlakem v celém pardubickém a královéhradeckém kraji.

Na kartu si necháte nahrát peníze a pak už jenom jezdíte a nemusíte řešit hotovost, jenom přikládáte kartu k odbavovacímu zařízení. Hlavní úspora peněz je pokud přestupujete, protože pak platíte, jako kdybyste nepřestupovali. Díky kartě denně ušetřím 16 Kč. Karta sice stála 150 Kč, ale to se mi zanedlouho vrátí a pak budou samé plusy a sociální jistoty :-).

Virtuální realita (VR) je technologie, která dovoluje vzájemné působení hráče se simulovaným prostředím. V počítačové branži to znamená, že si pořídíte dostatečně silný počítač, k tomu si koupíte VR set (brýle + dva ovladače + dva sledovače polohy) a můžete začít hrát hry v úplně jiné dimenzi než klasicky na monitoru.

A kolik taková sranda stojí? Výkonný počítač + VR set přijde zhruba na 50 tisíc korun. Je to dost, ale kamarád, co si VR pořídil, mi říkal, že zážitek z hraní her na VR je nepopsatelný. Jediná slabina VR je to, že zatím není moc rozšířena a tudíž není moc her, které by se daly hrát. Snad se to ale časem zlepší. Až někdy přijedu ke kamarádovi na návštěvu, tak si musím VR zkusit :-).

A je tu další tabulka poslechnutých audioknih. Jak sami můžete vidět, všechny knihy jsou od jednoho autora a to Karla Čapka. Mimochodem Karel Čapek byla moje maturitní otázka z češtiny (a to je už 24 let - rok 1992 :-)).

Moje dcera Anička má hrozně ráda pizzu. Jak se říká "Mohla by ji jíst nahusto od rána do večera" :-). Nejraději má šunkovou se sýrem. Vždycky, když se stavujeme někde na jídle, tak se zeptá, jestli tam mají pizzu.

Já si pizzu taky občas rád dám, ale takhle často ji tedy jíst nemusím. Mně stačí pizza jednou za měsíc a mám toho tak akorát :-).

Už nějakou dobu cestou do práce a z práce poslouchám audioknihy. V následující tabulce jsou uvedeny názvy audioknih, které jsem už stačil poslechnout. U každé audioknihy jsem ještě uvedl její délku v hodinách a moje hodnocení.

Když jsem byl nedávno na návštěvě u kamaráda v Praze, tak jsem si odtud přivezl asi 100 GB mluveného slova, takže mám k poslechu materiálu až až :-).

Nedávno jsem poznal novou skvělou věc a to audioknihy. Audiokniha je digitální nahrávka mluvené knihy. Nahrávka je většinou ve formátu MP3 a je možné ji poslouchat například na telefonu nebo na MP3 přehrávači. Doba načtené knihy se liší podle velikosti knihy, ale je to zhruba kolem dvaceti, třiceti hodin.

Kvůli audioknihám jsem si pořídil nový MP3 přehrávač, s kterým jsem velmi spokojen. Cesta do práce a z práce mi trvá asi hodinu, takže denně naposlouchám zhruba dvě hodiny. První audioknihu, kterou jsem si poslechl, byla o Stevovi Jobsovi, bývalém řediteli firmy Apple.

Určitě jste někdy přemýšleli na tím, co byste udělali, kdybyste v loterii vyhráli několik desítek miliónů korun.

Taky jsem se tím zaobíral a dospěl jsem k závěru, že bych to v první řadě nikomu neřekl a choval bych se úplně stejně, jako se chovám doteď. Tudíž bych chodil do práce a utrácel bych s rozvahou. Přesně tohle radí odborníci, protože většina lidí, co vyhrají velké peníze, nakonec skončí po několika letech v dluzích a mnohdy jim to zničí i život.

Já ale nevsázím, takže mně výhra v loterii nehrozí a asi je to tak lepší. A pokud vy vyhrajete ve sportce jackpot, budete už vědět, co máte dělat :-).

Nevím, jak u vás doma, ale u nás se mikrovlnná trouba používá denně. Nedávno se nám po jedenácti letech rozbila naše nerezová mikrovlnka Sencor, a tím pádem jsme byli postaveni před otázku, jakou značku a jaký typ koupit. Prozkoumal jsem www.heureka.cz a nakonec jsem vybral značku Electrolux typ EMS 21400 S (foto č.1, foto č.2).

Vybraná mikrovlnka je parádní a splnila naše očekávání. Doufáme, že nám dlouho vydrží, a že ohřeje spoustu jídla, než se odebere do mikrovlnného nebe :-).

Babička má jeden velký koníček a tím je zahrádka. Tráví na ní podstatnou část svého volného času a odměnou za její práci je spousta kvetoucích kytiček.

Nedávno jí vykvetly kaktusy, které měly tolik květů, že jsem to musel vyfotografovat a pochlubit se s tím (foto č.1, foto č.2).

Určitě máte v počítači spoustu nafocených fotografií a určitě jste narazili na otázku, jak je třídit. Já mám nafoceno třicet tisíc fotografií (75 GB) a kdybych je netřídil, tak bych se v tom už dávno nevyznal.

Moje třídění fotografií je jednoduché. Třídím podle roku-měsíce-dnu-názvu akce. V praxi to vypadá tak, že mám např. adresář 2014 (rok), v něm adresáře 01-Leden, 02-Únor až 12-Prosinec (měsíce). V adresáři 01-Leden mám např. adresář 2014-01-09-Bang Bezděkov (rok-měsíc-den-název akce), ve kterém už mám konkrétní fotografie z dané akce.

Tento způsob třídění fotografií mi plně vyhovuje a díky němu mám ve fotografiích pořádek.

Tento týden jsem dokoukal již šestou sérii kultovního seriálu Hra o trůny. Série měla opět deset dílů a každý díl trval necelou hodinu. Takže jsem si užíval deset hodin akce, napětí a nečekané zvraty.

Podle toho, co jsem se dočetl, tak by měly být natočeny ještě dvě série, ta sedmá už příští rok. Už teď se těším na další díly :-).

Určitě jste už slyšeli, že existují tzv. chytré hodinky. Jsou to hodinky, které se propojí přes bluetooth s mobilním telefonem a na jejich displeji se kromě času zobrazují informace o příchozích/ztracených voláních, sms či emailech.

Existují však i chytré hodinky pro sportovce, které navíc monitorují sportovní aktivitu (běh, chůzi, jízdu na kole, plavání atd.), jakož i celodenní aktivitu včetně spánku. Navíc mohou obsahovat měřič srdečního tepu, což je velice dobrá funkce.

Kamarád si právě takové chytré sportovní hodinky koupil, konkrétně se jedná o Garmin Vívoactive Optic L. Asi si řeknete, že sedm tisíc za hodinky je pořádný balík peněz, ale za "chytrost" se holt platí :-).

Je to už třicet dní, co denně šlapu na rotopedu, a za tu dobu jsem neshodil ani kilo. Abych hubnutí trošku pomohl, začal jsem běhat. Neběhám žádné dlouhé tratě. Mám v lese takový malý tříkilometrový okruh. Běhám v klidu, pomaličku, žádné rychlé tempo. Až se časem zlepším, tak si možná přidám nějaký ten kilometr, ale nyní to nehrotím. Hlavně, abych se zadýchal, zapotil se a rozproudil krev v těle. Takže teď každý den buď jezdím na rotopedu nebo se jdu proběhnout do lesa.

Je mi jasné, že pokud budu chtít opravdu něco shodit, tak si musím upravit stravování. Teď držím bodovou dietu, tj. co vidím, to zbodnu :-). Měl bych se asi vyvarovat cukru, tuku a soli a o to více jíst zeleninu a ovoce. Můj cíl je do konce roku shodit 6 kilogramů. Pokud se mi to podaří, tak to bude úspěch. Hlavně, abych ještě nepřibral :-).

Když se podíváte na nabídku chytrých telefonů, tak zjistíte, že jich jsou stovky. Pokud pravidelně nesledujete dění kolem chytrých telefonů, tak se při výběru konkrétního typu lehce ztratíte. Naštěstí existují vyhledávače (např. www.heureka.cz), kde si zadáte požadované parametry telefonu a vyhledávač vám vyfiltruje konkrétní typy. Pak už je jen na vás, jaký typ telefonu si vyberete. Nebo dáte na radu někoho známého, kdo se v této branži vyzná.

Já jsem se o chytré telefony začal zajímat poměrně nedávno. Ne, že bych chtěl hned nějaký kupovat, ale až nastane ten správný čas ke koupi, tak budu připravený :-).

Zrovna včera se na internetu objevila informace, že se v ČR začne prodávat velmi zajímavý chytrý telefon Honor 7 Lite. Tento typ telefonu má všechno, co bych od současné generace očekával. Zaváděcí cena je sympatických 5 990 Kč. Více informací se dá zjistit na oficiálních stránkách.

Výraz "Rotoped challenge" by se dal volně přeložit jako "Výzva k jízdě na rotopedu".

Sám se sebou jsem si dal úmluvu, že do konce roku 2016 budu denně jezdit jednu hodinu na rotopedu nebo na kole. Slibuju si od toho to, že něco málo zhubnu, vyplavím z těla endorfiny (hormony štěstí) a procvičím si vůli. Vím, že to nebude jednoduché, proto to píšu takto veřejně, abych to jen tak lehce nevzdal. Ze začátku roku jsem jezdil na rotopedu půl hodiny, ale zdálo se mi to málo, tak jsem to teď prodloužil na hodinu. Uvidím, jak mi to půjde.

Jestli tuto výzvu opravdu zvládnu, tak si na Vánoce koupím něco hezkého pod stromeček :-).

Minulý týden k nám do Čech přijela na návštěvu moje sestra Irenka, která jinak žije v Americe. Přemýšlel jsem, co bych jí mohl dát k narozeninám, a napadlo mě, že jí koupím nový SSD disk do jejího staršího notebooku.

SSD disk jsem koupil a nainstaloval jsem na něj operační systém Windows 7. Notebook je teď o hodně rychlejší a Irenka je spokojená. Taky jsem udělal pár fotografií SSD disku :-) (foto č.1, foto č.2, foto č.3, foto č.4).

Minulou sobotu jsme byli na návštěvě u mého kamaráda Pedra. Pedro je mimo jiné včelař a každoročně mě zásobuje domácím medem prvotřídní kvality. Dělá jak pastovaný med, tak i medovicový nebo květový med.

Protože Pedro bydlí až u Jihlavy, tak jsme vzali rovnou 14 sklenic medu. To nám na nějakou dobu bude stačit a pak si zase dojedeme pro nový.

Vymoženost v podobě plastových oken přišla i k nám domů. Vyměnil nám je místní zedník, ale samotná okna se vyráběla někde na Moravě.

Výměna všech pěti oken trvala poměrně krátce a to půlden. Protože ale původní dřevěná okna byla špaletová, tak bylo zapotřebí hodně zednické práce na dodělání. Nezapomněl jsem udělat pár dokumentačních fotografií (foto č.1, foto č.2, foto č.3).

Minulou sobotu jsem byl s mamkou na túře v broumovských stěnách. Celkem jsme ušli asi 15 km náročným terénem a já jsem toho měl plnou flintu :-). Protože nejsem zvyklý chodit, na rozdíl od mamky, tak mě ještě dva dny potom bolely nohy :-).

Samozřejmě, že jsme během túry udělali několik dokumentačních fotografií (foto č.1, foto č.2, foto č.3, foto č.4).

Už čtvrtý týden probíhá v televizi na stanici NOVA pěvecká reality show Tvoje tvář má známý hlas. Podstata pořadu je ta, že si soutěžící vylosují zpěváka nebo zpěvačku, kterého nebo kterou musí co nejlépe imitovat vizáží, hlasem a pohybem (tancem).

Sám od sebe bych tento pořad nesledoval nebýt mé dcery Aničky, která mi na youtube.com ukázala jeden díl tohoto pořadu. Abych pravdu řekl, tak se mi pořad zalíbil, protože soutěžící předvádějí obdivuhodné výkony. Nejvíce se mi ze soutěžících líbí Hana Holišová, která je podle mě bezkonkurenční. Ať už jako Édith Piaf, Beyoncé, Katy Perry nebo Michael Jackson, vždy podala skvělý výkon.

Už od vysoké školy (asi 20 let) znám kamaráda Milana, který je velmi dobrý programátor a grafik. Na platformě Google Android nedávno dodělal aplikaci Windyty. Vycházel přitom z webové aplikace Windyty.com, která je poměrně oblíbená.

Zmínil jsem se, že Milan je dobrý grafik. To můžu potvrdit tím, že mi ještě na vysoké škole na podložku pod myš nakreslil hezký obrázek bojovnice.

Protože doma topíme v krbových kamnech, tak čas od času musíme objednat dřevo, aby bylo čím topit.

Poslední várka dřeva byla pěkně nařezaná na metrové kusy a naštípaná na čtvrtky. Takto připravené dřevo se hezky řezalo na cirkulárce a štípat se to prakticky už nemuselo.

Cena za dřevo ale poslední roky pěkně stoupla, takže jsme za čtyři kubíky tvrdého dřeva zaplatili něco málo přes čtyři tisíce korun.

Dnes se prodala naše stařičká Mazda 323 z roku 1988. Bylo jí tedy 28 let, přičemž my jsme ji užívali celých 18 let. Za tu dobu se značně opotřebovala a zub času se na ní pěkně podepsal. Na druhou stranu nás nechala na holičkách jen jednou a pojízdná je až dodnes.

Mazdu koupil za symbolickou cenu jeden pán z Prahy, který si ji chce opravit a udělat z ní veterána. Říkal, že na ni namontuje vývozní značky a po dvou letech už to bude veterán.

Včera jsme byli v Pardubicích na dětském divadelním představení TUČŇÁCI NA ARŠE. Představní pojednávalo o bohu, biblické potopě, Noemově arše, třech tučňácích a jednom holubovi.

Aničce se představení líbilo a mně celkem taky. Po představení jsme si dali v McDonaldu vynikající smetanovou zmrzlinu a z toho byla ten den Anička nadšená asi nejvíc :-).

Dnes na apríla jsem se po půlročním marodění vrátil zpět do práce. Byl to pořádný nezvyk vstávat v 6:00, ale to si časem sedne.

Sedím už v jiné kanceláři, ale s tím se nedá nic dělat. V minulé kanceláři bylo málo místa a přibral se jeden produktový manažer a někdo mu musel uvolnit místo a připadlo to na mě. Doufám, že si v nové kanceláři brzy zvyknu a napíšu zde spoustu kvalitních dokumentů :-).

Včera jsme byli v Deštném v Orlických horách a asi naposledy v tomto roce jsme si zalyžovali (tedy lyžovala jenom Anička , my s babičkou jsme dělali lanovku :-))

Lyžařů moc nebylo a nebylo divu. Sníh byl už jen technický, měkký a celkem špatně se lyžovalo.

Takže jsme asi hodinu a půl lyžovali, pak si Anička dala párek v rohlíku a jeli jsme domů.

Člověk si musí občas udělat radost a něco si koupit. Já jsem si radost udělal a koupil jsem si do počítače novou grafickou kartu GeForce GTX 950 (foto č.1, foto č.2, foto č.3).

Karta je už nainstalovaná v počítači a už jsem ji i otestoval. Je asi 3x rychlejší, než byla původní. A k čemu je grafická karta dobrá? Hlavně na hraní počítačových her. Zrovna nedávno jsem si koupil hru Tomb Rider z roku 2013, takže kartu plně využiju.

Dnes jsem byl na odběru krve, aby v laboratoři zjistili, zda je všechno v pořádku. Nevím jak vám, ale mně to moc příjemné není. Hodně však záleží, jaká sestra odběry provádí. Čím zkušenější a šikovnější, tím to méně bolí. Dnes ale musím sestřičku pochválit, protože jsem to prakticky vůbec necítil.

Když si ale vezmu, že si někteří diabetici denně píchají inzulin, tak mně z toho naskakuje husí kůže.

Protože u nás není sníh, tak musíme za sněhem do hor. Nejblíže jsou od nás Orlické hory, resp. Deštné v Orlických horách. Na tamějších sjezdovkách je souvislá vrstva technického sněhu a lyžovat se dá celkem dobře.

V místní půjčovně si vždy půjčíme pro Aničku lyže a jednu hůlku, aby bylo na čem Aničku vytáhnout nahoru do kopce. Takže střídavě taháme Aničku do kopce a ta pak dělá obloučky a sjíždí sjezdovku. No a nakonec si sjedeme na sáňkách.

Moje chuť naučit se hrát na piano byla tak velká, že jsem si taky pořídil digitální piáno Yamaha.

Budu tedy každý čtvrtek chodit s Aničkou na výuku piana a to až do začátku letních prázdnin (během letních prázdnin se nevyučuje). Paní učitelka říkala, že hrát dobře na piano není jednoduché a ideální je, aby Anička chodila na piano až do deváté třídy. No uvidíme, jak nám to půjde, zatím máme elánu na hraní dost :-). Máme za sebou prvních pět lekcí a spoustu lekcí před sebou.

Minulý týden jsem byl poprvé v solné jeskyni. Solná jeskyně je místnost, kde je všude sůl. Na zemi je nadrcená sůl na zrníčka a stěny jsou obloženy kusy soli. Relaxační atmosféru navozovaly dva bublající potůčky a tichá relaxační hudba v pozadí.

Takže si člověk lehne na lehátko, zavře oči a 45 minut relaxuje a zhluboka dýchá. Solná jeskyně by měla příznivě působit na dýchací a oběhový systém a povzbudit imunitní systém. Já osobně jsem nic z toho nepocítil, ale pocítila to moje peněženka, když jsem za 45 min zaplatil 110 Kč. Ale zkušenost to byla dobrá, to zase ano :-).

Minulý čtvrtek dostala Anička pololetní vysvědčení. Anička chodí do druhé třídy a udělala rodičům radost, protože dostala samé jedničky. Nevím, jaké jsem já měl ve druhé třídě vysvědčení, ale asi taky nebylo špatné :-).

Mít ale jen samé jedničky není záruka úspěchu v budoucí kariéře. Aby se v dnešní době člověk prosadil, tak to chce mít zdravé sebevědomí a trochu ostré lokty.

Není to tak dávno, co Anička dostala ke svým osmým narozeninám vytouženou počítačovou hru Minecraft. Hru jsem zaplatil platební kartou a stáhnul ji do svého počítače. Vše se nainstalovalo tak, jak mělo. Hra je v angličtině, ale to není vůbec na škodu, alespoň se Anička trošku procvičí.

Na začátku hry se vygeneruje svět, který se skládá z krychlí (bloků) představující různé materiály. Hráči je v tomto vygenerovaném světě ponechána skoro úplná svoboda jak pohybu, tak činností.

Aničce se hra líbí a baví ji stavět si domy, chovat domácí zvířata atd. Uvidíme, jak dlouho ji bude hra bavit, ale předpokládám, že jí to hraní nějakou dobu vydrží.

Minulý týden začala Anička chodit na lekce piana. Paní učitelka bydlí u nás na Jelení, tak Anička nemusí nikam dojíždět. Aby Anička mohla doma trénovat hraní, musíme jí nějaké piano koupit. Klasické piáno je velké a drahé, proto jí pořídíme digitální, které je skladnější a levnější.

Ještě nevíme, jaké konkrétní piano jí koupíme, zatím máme v hledáčku tato dvě od Yamahy ( č.1, č.2 ).

A co když Aničku piano za nějakou dobu omrzí a nebude chtít hrát? V tom případě si ho vezmu domu a sám se začnu učit hrát. To je takový můj sen hrát na nějaký hudební nástroj a hrát na piano by se mi líbilo :-).

Minulý měsíc jsem měl poměrně dost času, tak jsem ho využil na skenování starých rodinných fotografií. Celkově jsem naskenoval asi 600 fotografií. Většina byla černobílá, ale to nebylo vůbec na škodu.

Byla to docela mravenčí práce, ale dělal jsem to rád a s nadšením.Velké plus bylo to, že na většině fotografií bylo na zadní straně natištěno datum vzniku fotografie. Mohl jsem tak fotografie třídit do složek podle roku.

Při této digitalizaci fotografií jsem se vrátil do minulosti a bylo to hezké zavzpomínání na staré časy.

Pokud máte doma počítač, tak většinou máte i tiskárnu pro tisk dokumentů.

Já jsem si před třemi lety pořídil z Aukra použitou laserovou tiskárnu Siemens. Tiskárna byla za velmi dobrou cenu, ale jak se ukázalo, tak zase tak výhodná koupě to nebyla. Zhruba po dvou letech začal zlobit podavač papírů a vyvrcholilo to tím, že jsem už nevytisknul skoro nic. Nakonec jsem se naštval a koupil si novou laserovou tiskárnu Samsung s tříletou zárukou. Anička mi hned na tiskárnu nalepila pár samolepek, aby byla hezčí :-).

S novou tiskárnou jsem zatím spokojený. Má oboustranný tisk, ruční podavač papíru a funguje tak, jak má. Doufám, že mi tato nová tiskárna vydrží podstatně déle než ta stará a že na ní vytisknu spoustu dokumentů.

Taky si dáváte novoroční předsevzetí? Já jsem jedním z lidí, kteří si letos nějaké předsevzetí dali. Nezačal jsem prvního ledna, ale až teď, což asi není na škodu. A jaká jsou ta moje předsevzetí? Zásadní předsevzetí je to, že se budu hýbat. Ať už ve formě nějaké delší procházky nebo jízdy na rotopedu. Další předsevzetí je to, abych se naučil alespoň trochu vařit. Včera jsem už zkoušel dělat smaženého kapra s bramborami a slušelo mi to :-).

Říká se, že většina novoročních předsevzetí časem padne a člověk se zase vrátí do vyjetých kolejí. Já to ale beru sportovně. Snad mi ten počáteční elán na čas vydrží a něco se za tu dobu naučím a nebo zhubnu. Pokud i vy máte nějaké předsevzetí pro tento rok, tak ať vydržíte co nejdéle.

Tak a máme tu nový rok 2016!

Já osobně doufám, že tento nový rok bude pro mě lepší než rok 2015, kdy jsem dlouho marodil a moc jsem si ho neužil. Jak se ale říká - všechno špatné je k něčemu dobré.

Jinak Vánoce jsem si užil parádně. Nechyběla vánočka, vánoční cukroví, smažený kapr a vánoční stromeček s dárky.

V tomto novém roce 2016 Vám přeji všechno dobré a hlavně zdraví, ostatní přijde samo.