Moje první videokamera
Panasonic NV-GS500
už pomalu morálně dosluhuje. Koupil jsem ji před deseti lety a v té době
stála hrozný prachy, ani snad nebudu psát kolik :-). Video se zde zaznamenává na
MiniDV kazetu
(dnes stojí kazeta cca 100 Kč), na kterou se vejde asi hodina záznamu.
V dnešní době ale téměř všechny videokamery zaznamenávají video na paměťovou
kartu. Rozlišení videa je většinou podstatně vyšší (Full HD - 1920 x 1080 pixelů
nebo dokonce 4K - 3840 x 2160 pixelů).
Já vím, že dnes všichni točí video a pořizují fotky na mobil, ale podle mě
je to taková nouzovka, i když věřím, že většině lidí to stačí.
Rozhodl jsem se tedy, že si pořídím nějakou malou šikovnou videokameru
kolem pěti tisíc korun. Podíval jsem se na internet a podle recenzí jsem si vybral
Panasonic HC-V180.
Jakmile videokamera dorazila, okamžitě jsem ji vyzkoušel a k mému zděšení jsem
zjistil, že má otřesné ovládání a nahrávka má poměrně špatný zvuk. Tak jsem
videokameru zase zabalil a poslal ji zpět. Za dva dny jsem dostal peníze na
účet :-). To je výhoda nákupu přes internet,
kdy se dá koupená věc vrátit do 14 dní bez udání důvodu (už jsem to takhle
několikrát udělal).
První neúspěšný pokus mě neodradil a objednal jsem si
přes internet druhou videokameru, tentokrát
Sony HDR-CX405.
V tomto případě byl výsledek o mnoho lepší než s Panasonicem. Nějaké mouchy
se sice taky najdou, ale výsledek je docela slušný. Rozhodl jsem se tedy,
že si tuto videokameru nechám a budu od teď kromě fotografování občas
točit i video. Pokusím se tedy časem na své stránky umístit sem tam nějaké
to video. Je sice pravda, že raději fotografuji, ale i video má něco do
sebe :-).